Seděl jsem a hrál si ze skleničkou, občas jsem si dopřál toho patoku, kterému starý muž říkal Jeffova pálenka. Pojmenoval jí po svém prvorozeném synovy, který hned jak to bylo možné odcestoval z této díry do města Dervind. Na toto město mám špatné vzpomínky můj spolužák z vysoké školy Davis Roon zde pracoval také jako detektiv. Bohužel osud ho zavedl do místního ústavu pro chorobomyslné.   Dychtivě jsem očekával odpověď na mou otázku, ale ...

Případ na Arnově statku mi nedal spát několik dní, měl jsme pořád před sebou výjev hrůzného masakru, který se uskutečnil týden před tím než jsem byl poslán na místo činu. Stále mám před očima ten hrůzný výjev dvou znetvořených těl. Thomase a Elizabeth Arnových, postarších a bezdětných přistěhovalců z Evropy. Ze starého kontinentu odešli zhruba před dvaceti lety, aby ve zdejším zapadlém městečku jménem Krenstorn začali žít svůj Americký sen. &nb...

Na okraji světa, kde moře líbá obzor a obloha se snoubí s divokou vodní hladinou, stál osamělý maják. Po staletí bděl nad nekonečnými vlnami, varoval lodě a chránil námořníky před zrádnými skalisky blízkého ostrova Skunsen. V majáku žil starý správce Viktor a jeho učedník Lucas. Život Viktora byla jedná obrovská rutina, již ve dvaceti letech dostal na starost správu majáku a po téměř padesáti letech bylo načase předat pochodeň dál. Byl to právě ...

Říkáte si že v lese žádné nebezpečí nehrozí, že se vám a vaším přátelům nemůže nic stát. Není žádné nebezpečí které by Vás mohlo ohrozit na životě. Je to pouze starý les, ve kterém se nic neděje. Je naprosto bezpečný. Nemohl jsem se více mýlit….. Roku 1927 byl chladný podzimní večer, já a mí přátele jsme se chystali na průzkum nedalekého lesa Fortes Ouk. Který Ležel necelých šest mil od městečka jménem Ilinoress. Do městečka jsme dorazili už d...

Dne 30. června roku 1908 byl den jako každý jiný. Pamatuji si ten den, bylo nádherné počasí, venku zpívali ptáci a s matkou jsme šli k hrobu mého otce. Bylo to přesně deset let od jeho smrti. Padl na konci velké války, když se snažil ochránit poslední zbytky rozpadlého Tahorského impéria. Byla to zbytečná smrt, díky které jsme já s matkou zůstali sami.   Moje poslední vzpomínka toho dne byla, když matka pokládala květinu na hrob otce. Pohl...

„Detektive Roone jsem rád že jste tady. Doktor Ravenberg Vás již očekává. Jeho kancelář je přímo zde.“ Detektiv zaklepal na masivní dubové dveře doktorovi kanceláře. „Vstupte“ Zaznělo z místnosti. „Buďte vítán detektive, prosím přejdeme rovnou k věci, .“ Doktor ukázal gestem na zdobené křeslo a vyzval detektiva k usednutí. Nalil dvě sklenky drahé whisky a jednu podal detektivovy. „Jsem rád že jste přijel tak brzy, a jistě se ptáte co po vás c...

Usedni ke stolu, ty suchozemský pse. Povyprávím ti příběh z ostrova tak hrozivého, že i těm nejstatečnějším námořníkům nedá spát. Na tento prohnilý ostrov plný smrti narazilo už spousty nebožáků. Mnoho dobrých chlapů za tuto návštěvu zaplatilo svým životem. Jen pouhá hrstka se vrátila nazpět. Říkáš si, že měli štěstí, přežili to, co se mnohým nepodařilo. Naopak, za své životy zaplatili vysokou daň v podobě svěrací kazajky a čtvercové místnosti De...

Pod rouškou noci se do vesnice plížilo patnáct přízraků Astridovy skupiny inkvizitorů. V rukou pevně svírali meč, a byli připraveni okamžitě zaútočit. Astrid zvedl pravou ruku nad hlavu. Podal svým mužům znamení. Inkvizitoři se rozdělovali po dvou, pozvolna otevírali dveře a vplížili se postupně do chatrčí. Za nedlouho bylo slyšet čepele čtrnácti inkvizitorů, které našly svůj cíl. Astrid zůstal sám ve středu vesnice, čekal na inkvizitory až přin...

Píše se rok 1435, je tomu již 255 let, co severský národ Strogrom dobyl známou zemi jménem Mirdtan. Převážná většina původních obyvatel byla povražděna, zotročena nebo obětována bohyni. Ti, co přežili tuto pohromu, byli nuceni k uctívání Eiri, matky všeho živého i neživého na známém světě. Našli se ovšem takoví, kteří nesouhlasili s novým řádem a hlásali po starých pravidlech. Chtěli věřit ve své staré bohy a být znovu volní. Tyto hlasy postupně...